Napsali o nás

Jakým trikem na vás nejspíš zaútočí hackeři?

Publikováno: 24.11.2017
Zdroj: https://faei.cz/jakym-trikem-na-vas-nejspis-zautoci-hackeri/

 

Ti, kteří vám chtějí ukrást vaši internetovou identitu, dostat se do vašeho počítače či chytrého mobilu, nebo vám chtějí vybrat bankovní konto, používají nejčastěji pět typů útoků. Které to jsou?

Podvodné mobilní aplikace, falešné internetové bankovnictví, facebookové prosby o pomoc, zavirované e-maily, falešné facebookové stránky bank – to jsou nejčastější techniky, které používají hackeři k průniku do elektronického soukromí lidí. Podrobněji o nich informuje Česká bankovní asociace (ČBA) na stránkách Bezpečné banky.

PODVODNÉ MOBILNÍ APLIKACE

Jeden z mnoha druhů virů napadá počítač a snaží se zlikvidovat i uživatelův mobil. Počítač napadený virem po přihlášení do internetového bankovnictví nabádá k instalaci bezpečnostní aplikace „OTPdirekt“ do mobilního telefonu. Tato podvodná aplikace umožňuje útočníkovi z napadeného mobilního telefonu získávat SMS zprávy včetně těch, které potvrzují transakce. Podobné trojské koně fungují i pod jiným názvem aplikací.

FALEŠNÉ INTERNETOVÉ APLIKACE

Pozor také dávejte na falešné stránky internetového bankovnictví, které útočníci vytváří, aby zmátli klienty bank přihlašující se do svého účtu. Pomocí optimalizace pro vyhledávání při hledání přes Google a další vyhledávače se jejich stránky zobrazí jako jedny z prvních výsledků.

Pokud se přes takovéto stránky budete chtít do svého bankovnictví přihlásit, můžete obdržet také autorizační SMS zprávu a při vyplnění údajů získají kyberútočníci vaše ID, heslo k internetovému bankovnictví i vaše telefonní číslo. Ověřte si pravost internetového bankovnictví – dá se zjistit jednoduše například kontrolou URL adresy.

FACEBOOKOVÉ PROSBY O POMOC

Dávejte pozor také na sociální sítě. Jsou známy případy například vytvoření falešného profilu osoby, kterou oběť zná. Z vytvořeného účtu pak podvodníci píší přátelům, které požádají o poskytnutí údajů do určitého formuláře, poprosí známého o zaslání finanční částky a vylákají tak pod záminkou pomoci kamarádovi z důvěřivého uživatele různě vysoké obnosy.

Současně s žádostí připne ke zprávě odkaz na falešnou platební bránu. Člověk tak poskytne své údaje z platební karty nebo internetového bankovnictví a útočník pak může manipulovat s celým účtem. Nedůvěřujte zprávám, raději si např. telefonicky ověřte, zda vás opravdu prosí váš známý.

ZAVIROVANÉ E-MAILY

Útočníci si oblíbili mimo jiné rozesílání příloh e-mailů jménem banky, díky jejichž rozbalení se do počítače nainstaluje virus. Poté své oběti žádají o peníze, za které jim zašlou nástroj k odblokování.

V takovém případě nic neposílejte, zdržte se přihlašování do internetového bankovnictví i ostatních účtů (e-mail, sociální sítě, atp.), na které přes dané zařízení (počítač, mobil, tablet) přistupujete. Nespoléhejte ani na antiviry, ale rovnou počítač přeinstalujte.

FALEŠNÉ FACEBOOKOVÉ STRÁNKY BANK

Facebook je pro útočníky mocným nástrojem. Lidé nekontrolují odkazy a ověření profilů. U falešných profilů bank si dávejte pozor, abyste neklikli na odkazy, které vám předkládají falešné profily bank. Přes falešné facebookové stránky se můžete dostat na podvodnou platební bránu. Po zadání údajů se ID a heslo lehce dostane k útočníkům. Pravé facebookové stránky banky poznáte podle modré fajfky zobrazené vedle názvu banky.

„Na internetu je obecně nezbytné být opatrný a používat zdravý selský rozum. Například banka vás nikdy nebude žádat o ověření přihlašovacích údajů přes Facebook. Ověřujte si webové adresy, hlídejte si, zda adresy platebních bran začínají https://, kdy písmeno s značí, že jde o zabezpečenou komunikaci, a když se vám cokoli nelíbí, volejte na infolinku, nebo stránky rovnou opusťte,“ doplňuje rady ČBA Lukáš Vejman z IT společnosti MyCom Solutions.

 

Číst více

Proč byste měli mít přehled o programech ve svém počítači

Publikováno: 11.08.2017
Zdroj: http://www.mujbiz.cz/clanky/proc-byste-meli-mit-prehled-o-programech-ve-svem-pocitaci

 

Proč byste měli mít přehled o programech ve svém počítači – MůjBiz – Váš rádce pro byznys

Dokázali byste vyjmenovat všechny programy, které máte nainstalované v počítači? Je to málo pravděpodobné. Bez ohledu na to, zda se jedná o běžné domácí uživatele, nebo velké firmy, se odborníci shodují: bez důkladného softwarového auditu se takový přehled získat nepodaří.

„Přitom je to snadná cesta, jak ušetřit peníze za zbytečné licence, nebo dokonce za pokuty, a také tím zrychlit chod svého přístroje,“ upozorňuje Jan Tauš, který se touto problematikou zabývá ve společnosti MyCom Solutions. „A navíc tím můžete zlepšit jeho zabezpečení,“ dodává.

Nemáme čas? Nesmysl

Na to nemáme čas, říkají podle Tauše často hlavně šéfové menších firem, když zdůvodňují, proč si neudělají pořádek v softwarovém vybavení. „Jenže to je nesmysl. Zjistit, co má firma ve svých počítačích, kolik má k programům licencí, zkrátka udělat softwarový audit, to je v menších firmách záležitost na půl dne,“ vyvrací rozšířený názor Jan Tauš z MyCom Solutions. „Taková revize ani nijak nenaruší práci ve firmě, protože prohlídka jednotlivého počítače trvá maximálně několik minut. Její přínos naopak může být značný,“ dodává.

Přínosem Tauš myslí například ušetřené peníze za zbytečně nakupované lince, nebo za prodlužování licencí k nepoužívaným programům. Pokud si firma zároveň stanoví, nebo nechá stanovit pravidla k tomu, co na firemních počítačích může být naistalováno, přinese jí to užitek hned dvojí: má jistotu, že nedostane pokutu za nelegální instalaci software některým ze zaměstnanců, zvýší se její bezpečnost proti zavlečení infikovaného programu či aplikace do jejího systému.

„Tohle se týká především malých, nebo i středních firem, ty velké mají své kvalifikované IT oddělení, které nad vybavením počítačů bdí průběžně. Úspory, o kterých mluvím, jsou zároveň nejpřínosnější právě v takových firmách. Jejich cash-flow nemívá moc rezerv, a tak se jim opravdu hodí každá ušetřená koruna,“ připomíná specialista MyComu další pohled na věc.

Nový hardware to nevyřeší

Dalším bonusem může být i to, že zaměstnanci budou spokojenější, když jejich počítače budou fungovat rychleji. A nebudou také tlačit na majitele firmy, aby jim koupil nový hardware, protože ten současný je už tak pomalý, že „se na něm už nedá pracovat“. „Nic z toho si většinou šéfové neuvědomují. Obvykle proto, že toho o IT moc nevědí,“ dodává Jan Tauš.

Na kontrolu firemního softwaru je podle něj lepší si najmout kvalifikovaného člověka, než je provádět vlastními silami. „V malé firmě trvá celá kontrola maximálně jeden den, takže její cena není nijak horentní. Výsledkem je nejen samotný přehled o softwaru, ale také o stavu licencí, o dokladech o jejich zakoupení, zkrátka máte pořádek,“ uzavírá Tauš.

Šéf může jít sedět

„Kontrola softwarového vybavení je důležitá pro všechny firmy, ale především pro ty, které nemají pevná pravidla zakazující individuální instalování programů na počítače zaměstnanců. V nich může nejsnadněji dojít k tomu, že někdo bude používat nelegální software. Pokuta pro firmu v takovém případě může dosáhnout až dvou milionů korun a propadnutí věci. Při škodě větší než 200 tisíc korun pak může dojít i na odnětí svobody s horní sazbou dva roky,” upozorňuje mediální zástupce protipirátské aliance BSA Jan Hlaváč. Trestní odpovědnost se přitom vždy vztahuje na firmu, nikoli na zaměstnance.

„Podle našich průzkumů bylo v loňském roce stále ještě 33 procent programů v Česku užívaných nelegálně. I když je to méně, než je světový průměr (39%) a výrazně méně než průměr ve střední a východní Evropě (58%), je pravděpodobnost instalace nelegálního software vysoká,” doplňuje Hlaváč.

 

Číst více

Víte jak správně zálohovat svá data?

Publikováno: 14.08.2017

 

Zdroj: http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/MyCom-Solutions-Vite-jak-spravne-zalohovat-sva-data-499966

 

Rad o tom, že máte zálohovat svá data, nebo pravidelně zálohovat, je plný internet. Jen málokdy jsou však takové „knížecí rady“ doplněny informací o tom, co pravidelné zálohování obnáší. Jak často vlastně zálohovat? A jakým způsobem? Odpovědi právě na tyto otázky, které laici obvykle marně hledají, najdete na následujících řádkách.

MyCom Solutions: Víte, jak správně zálohovat svá data?
Foto: kr-stredocesky.cz
Popisek: Počítač
Většina uživatelů zálohuje nedostatečně, případně vůbec. I bez útoku nějakého ransomwaru jsou pak výsledky tristní. Ztráta rodinného účetnictví, fotografií z několika posledních let, nebo také rozdělané práce. V každém případě je to mrzuté a náprava je možná jen někdy,“ shrnuje Lukáš Vejman, ředitel společnosti MyCom Solutions, která se zaměřuje na poskytování cloudových služeb malým a středním firmám.
Nevidí přitom větší rozdíl mezi tím, jak špatně zálohují malé firmy, živnostníci, nebo lidé své soukromé počítače. Nebo také v tom, proč nezálohují. Škody, které ze špatného zálohování plynou, mohou mít přímé finanční dopady jako třeba při opožděném odevzdání práce, problémy s úřady (ztráta účetnictví), které můžou také vyústit ve finanční dopady, a pak samozřejmě také psychické. Protože vyrovnat se například se ztrátou rodinných fotografií není vůbec jednoduché. S rozmachem chytrých telefonů samozřejmě roste i důležitost jejich zálohování. Ostatně kontakty v telefonech lidé obecně považují za cennější, než samotný přístroj. „Většina lidí i firem si ve skutečnosti stále nepřipouští, že by mohla o svá data přijít. Přitom stačí opakovaný pád externího disku, vytopení od sousedů, nebo jiná zdánlivá banalita, kvůli které přestane jejich záznamové zařízení fungovat. A to nemluvím o jeho možné ztrátě, nebo krádeži,“varuje Vejman.

Dvě základní pravidla

Druhou bariéru pro lidi podle něj představuje domnělá složitost zálohování. „Tenhle dojem ovšem plyne především z jejich neznalosti. Už dávno to nemusíte dělat položku po položce ručně,“zdůrazňuje. Bezplatných i placených programů či služeb na zálohování je totiž k dispozici celá řada. I při jejich využití je však potřeba dodržovat dvě základní pravidla:

  • Zálohovat jinam než do počítače – na externí disk nebo do cloudu. Porůznu uložené soubory na několika „fleškách“ a podobně nejsou zálohou v pravém smyslu slova. Byť je to samozřejmě lepší, než nic. „Rozkouskované kvazi-zálohy na řadě malých nosičů zcela jistě neposkytují záruku zachování všech dat,“ varuje Vejman.
  • Zálohovat i zálohu. Například pokud máte první zálohu na externím disku, druhou mějte v cloudu. Je samozřejmě možné mít obě zálohy na discích, ale vždy na oddělených a umístěných nezávisle na sobě. „V domácnosti to znamená třeba první záloha na disku vedle počítače a druhá na disku, uloženém na úplně jiném místě. Omezujte tím riziko z vytopení, vykradení, ale i z požáru,“ zdůrazňuje ředitel.

Nejpomalejší způsob

„Základním a zároveň člověka nejvíc obtěžujícím způsobem zálohování dat je manuální zálohování. Přesto jej používá naprostá většina lidí na svých osobních počítačích a s nimi i většina živnostníků a malých firem. Tedy většina z těch, kdo zálohují,“ přibližuje šéf MyComu.

První nevýhodou ručního zálohování je jeho zdlouhavost. Z té plyne to, že se nezálohuje každý den, jak by bylo potřeba. A už vůbec ne na dvou médiích. K tomu se přidává vysoká pravděpodobnost toho, že zapomenete zálohovat některé soubory, na kterých jste nedávno pracovali. Jde o řešení, které jde považovat za dostatečné pouze u občasných uživatelů počítače, kteří jej především používají na ukládání fotografií, nebo na něm pracují jen s malým množstvím souborů.

Lepší varianty

Efektivnější variantou je „částečně automatizované kopírování“. Ani tento způsob není ideální, ale je již méně náročný na čas a pozornost uživatele. Díky tomu je jeho spolehlivost vyšší, než u manuálního zálohování. Jde ovšem stále o kopírování, nikoli o skutečné zálohování. Ale již plní svoji základní funkci, tedy to, že je značná pravděpodobnost, že každý soubor existuje alespoň na dvou místech ve stejné podobě.

Třetí možností je „poloprofesionální“ automatizované zálohování s jistou logikou. Software již například zálohuje jen ty soubory, se kterými jste v daném časovém úseku pracovali. Vyžaduje již jen málo pozornosti uživatele, což samo o sobě výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že skutečně budete mít zálohovaná všechna data. „Tento způsob je zcela jistě dostačující pro všechny, kteří daný počítač nepoužívají jako svůj hlavní pracovní nástroj, ale pořád to jde zařídit lépe a komfortněji,“ hodnotí poloprofesionální variantu Lukáš Vejman.

Profesionální řešení

 „Tomu, kdo chce mít opravdu jistotu, že nepřijde o data, bych radit profesionální řešení pro domácí uživatele. To již není tak náročné na kapacitu u druhé zálohy a je velmi komfortní. Je zcela dostačující i pro živnostníky, nebo malé firmy, které si jeho pomocí ochrání životně důležitá data,“ popisuje Vejman v podstatě ideální variantu. „O zálohování se tak prakticky nemusíte vůbec starat a zálohovací software vše vyřeší za vás. V případě, že máte počítač vypnutý delší dobu, záloha se provede sama automaticky při jeho dalším spuštění,“ dodává.

Na špici způsobů zálohování samozřejmě stojí profesionální serverová řešení určená pro firmy. Tato řešení se používají pro zálohování serverů, kde zálohovací systém je schopen data komprimovat a deduplikovat (pozn. – odstranit vícenásobné kopie souborů) pro maximální zmenšení datových nároků. Zároveň je pak schopen sám automaticky ověřovat obnovitelnost záloh. Specialisté IT pak vlastně dostávají pouze informace o tom, že se zálohy provádějí správně a že vše je v pořádku.

Ať už se rozhodnete pro jakékoli z popsaných řešení, bude to vždy lepší, než nezálohovat, nebo zálohovat jednou za rok.

Jak často zálohovat?

„Zálohujte jednou denně. Pokud s počítačem pracujete méně často, tak po každé práci. Jde o to, abyste v případě potíží přišli o co nejmenší množství dat. Využijte pro to některý z plně automatizovaných systémů zálohování, nebudete se muset o nic starat. Druhou zálohu se doporučuje zálohovat jednou denně, v případě méně časté práce jednou týdně,“ radí Lukáš Vejman.

MyCom Solutions s.r.o. je česká společnost, kterou založila počátkem roku 2009 úzká skupina odborníků s cílem zaměřit se na poskytování IT řešení výhradně formou komplexních cloudových služeb. Společnost MyCom zůstává u této specializace celou dobu své existence, díky čemuž v tomto segmentu poskytuje špičkové služby. To dokazují reference jejích zákazníků z řad hotelů, nemocnic či výrobních a administrativních firem.

Číst více

11 důvodů, které zpomalují Váš počítač

Publikováno: 03.10.2017

 

Zdroj: http://www.itbiz.cz/tiskove-zpravy/-11-duvodu-ktere-zpomaluji-vas-pocitac

 

Dřív či později začne váš počítač po zapnutí pomaleji nabíhat, otevírání programů mu bude trvat déle a vy stále častěji bude nervózně sledovat symbol přesýpacích hodin, nebo otáčejícího se kolečka. Můžete tomu předejít? Zkuste 11 tipů společnosti MyCom.
„Za většinu příčin, které vedou ke zpomalení počítače, si lidé můžou sami. Nejčastěji kvůli své neznalosti,“ konstatuje Lukáš Vejman, ze společnosti MyCom, která se specializuje na poskytování cloudových služeb.

„Mnoho lidí například zapomíná na pravidelný restart systému, nebo mají při práci otevřené nesmyslné množství internetových stránek. Ke zrychlení počítače tak mohou přispět sami tím, že změní své návyky. Od dalších ´zpomalovačů´ jim zase mohou pomoci běžně dostupné nástroje, jejich použití zvládne i laik,“ pokračuje Vejman. Se zbytkem příčin je samozřejmě potřeba obrátit se na kvalifikovaný servis. A potom už zbývá jen důsledně dodržovat následujících 11 bodů:

Ukončit nepotřebné, nebo nepoužívané programy běžící na pozadí
Pro správný chod celého systému je dobré vždy úplně ukončit hlavně náročnější programy, aby zbytečně nezahlcovaly kapacitu. Laik si může poradit tímto způsobem: Pravým tlačítkem klikne na spodní lištu na monitoru a otevře „Správce úloh“ a v něm záložku „seznam procesů“, nebo „procesy“. Sloupce v něm zobrazují, jak aplikace vytěžuje procesor (CPU), kolik zabírá operační paměti (RAM), jak vytěžuje disk (čtení/zápis) a jak moc aplikace používá síťové prostředky. Při sestupném seřazení jednoho ze sloupců je možné definovat konkrétně, která aplikace nejvíce vytěžuje/zpomaluje PC. Na prvních místech bývají aplikace, které budou znát i laici. Je dobré řídit se pravidlem, že pokud stoprocentně nevíte, k čemu aplikace slouží, necháte ji být. Některé známé aplikace mohou mít problém při svém ukončení a i když na první pohled nejsou spuštěné v procesech viditelně, vytěžují prostředky. Lze tomu pomoci označením této aplikace a následným ukončením procesu prostřednictvím tlačítka ukončit proces.

Velký počet otevřených záložek v internetovém prohlížeči
Jednoduše řečeno, čím víc otevřených záložek, tím víc spotřebovává internetový prohlížeč systémových prostředků.

Nedostatečně pravidelný restart systému
Pravidelný každodenní restart systému ukončí všechny nesystémové úlohy, které i při správném ukončení stále spotřebovávají systémové prostředky. U nových systémů je totiž vypnutí spíše formou uspání počítače a klasický restart tak někdy vyřeší více problémů, než samotné vypnutí.

Slabá paměť
I operační systém má jisté minimální požadavky na RAM paměť počítače. Tyto minimální požadavky jsou pouze na chod operačního systému jako takového, jakýkoli jiný spuštěný program bude totiž brát zdroje operačnímu systému a naopak, což bude mít negativní efekt na chod celého počítače. Jak to poznáte? Při nedostatečné operační paměti začne počítač „meziukládat“ data na disk. Pokud nějaká operace trvá abnormálně dlouho, počítač divoce svítí, nebo bliká LED diodou aktivity disku a zavřením některých aplikací se daná operace urychlí, patrně máte málo operační paměti. Pokročilejším opět pomůže Správce úloh, tentokrát pohled Výkon, záložka Paměť. Zde je graficky znázorněno, kolik paměti ještě zbývá.

Volné paměti není nikdy dost. Důležité je už v prvopočátku definovat k čemu bude PC primárně využíván. Grafik a programátor bude potřebovat rozhodně více RAM než účetní nebo sekretářka. A konkrétní čísla? Pro náročného uživatele minimálněp 8GB ideálně 16 GB. Klasický uživatel 4-8 GB. (V dnešní době na moderních operačních systémech je pro kancelářskou práci 4GB RAM dostatečná hodnota, pokud na pozadí neběží hudba z Youtube, nebo novinky z Facebooku.)

Žádné, nebo málo místo na vašem harddisku
Nedostatek místa na disku zpomaluje reakci systému při čtení, nebo zápisu dat. Kontrolu můžete provést takto: V Průzkumníku Windows, v položce Tento počítač najdete přehled svých disků. Pro optimální běh by mělo zůstat alespoň 15% volného místa na každém disku. Čím více volného místa máte, tím snáze se systém rozhoduje při ukládání souborů.

Aktivní Add-ons v internetovém prohlížeči
Takzvané Add-ons jsou přídavky do internetových prohlížečů, které jsou často zdrojem nákazy, ale velmi často také brzdí chod internetového prohlížeče. Nejjednodušší je tyto přídavky vůbec neinstalovat, protože reálný přínos zpravidla nemají. Add-ons bývají často ve volně bezplatných programech a aplikacích Při stažení a instalaci každého freeware proto doporučujeme instalovat v režimu Pro pokročilé. Zde se instalační balíček ptá i na to, jestli chcete instalovat super vyhledávací (spíše špionážní a reklamní) nenápadnou lištu, nebo nějaký osvědčený čistící program, což můžete odmítnout.

Využívání více než jednoho antivirového programu
Mít dva antivirové program neznamená být dvojnásobně chráněn, ale ve většině případů to spíš znamená velkou a zbytečnou zátěž pro systém. Navíc se tyto program můžou vzájemně vyhodnotit jako hrozba.

Neaktualizovaný operační systém
Výrobce operačních systémů často vydává nové „záplaty“ a řeší nově vzniklé bezpečnostní hrozby. Pokud vás tedy systém vyzývá k aktualizaci, poslechněte jej.

Nepravidelně čištěné Temporary files (dočasné soubory)
Do této složky se ukládají všechny dočasně nutné soubory při práci online nebo z lokálních programů a v 99,9% případů není potřeba je uchovávat. Zatímco stažené soubory je možné smazat pomocí delete, u dočasných souborů je lepší práci svěřit přímo systému. Ve vlastnostech disku C: přes Průzkumníka Windows na kartě Obecné, nebo také Soubor a v něm Možnosti najdete tlačítko Vyčištění disku.

U starších počítačů neprováděná častá defragmentace
Data se neukládají tzv. za sebou, ale rozdělují se na více částí a ukládají se na různá místa na disku, po jejich smazání se jednotlivé prázdné fragmenty automaticky nespojují, ale je nutno tuto operaci vynutit defragmentací disku. Tu najdete ve Vlastnostech disku na kartě Nástroje. (Můžete také do Průzkumníka napsat Defragmentace) Pokud je disk více zaplněný, potřebuje defragmentaci častěji. Nástroj sám po provedení analýzy doporučí, zda je, či není nutné defragmentovat. (Defragmentace se neprovádí u SSD disků. Týká se to především počítačů s Windows XP. Od verze Windows 8 není nutné se touto činností zabývat.

Infekce virem, malwarem nebo jiným škodlivým kódem
Obecně platí, že nakažený počítač provádí nějakou vámi nezadanou práci, obvykle náročnějšího charakteru, která zpomaluje celý systém. Zde je lepší svěřit se do rukou opravdových odborníků, kteří vědí, které nástroje na čištění jsou skutečné a které naopak situaci zhorší. Amatérské pokusy nezřídka končí nevratnou ztrátou dat. A jak poznáte toho skutečného odborníka? Odborník by se měl seznámit s potřebami uživatele. Dále mu popsat a vysvětlit kroky, které provede, způsobem, který dává uživateli alespoň elementární smysl. Zkušený specialista i popíše způsoby amatérů a srozumitelně zákazníkovi objasní jejich nevýhody. Amatéři a pseudoodborníci často rovnou konají metodou pokus-omyl a napáchají často více škody. V případě podezření má zákazník možnost si popisy řešení srovnat a nechat okomentovat ještě i u jiného odborníka. Zákazníci bohužel zanedbávají prevenci a odborníky hledají ve chvíli, kdy už je pozdě a není čas porovnávat.

Číst více

Bude mít stát na přeplacení expertů na kyber. hrozby?

Publikováno: 25.05.2017

Zdroj: https://www.denik.cz/komentare/lukas-vejman-bude-mit-stat-na-preplaceni-expertu-na-kyberneticke-hrozby-20170525.html

Stát si uvědomil realitu kybernetických hrozeb a snaží se proti nim zabezpečit. Zákon o Vojenském zpravodajství je jedním z takových kroků. Nechme tentokrát stranou, zda tím zpravodajci dostanou bianco možnost šmírovat, co kdo na internetu dělá, nebo zda jejich činnost bude pod dostatečným dohledem, aby se předešlo možným excesům. Podívejme se však na problematiku kybernetické bezpečnosti státu očima personalistů.

V oblasti IT je nedostatek lidí. Už dlouho. A zejména těch zkušených. Firmám v branži proto nezbývá, než se o zaměstnance vzájemně přetahovat a přeplácet je. Ty, které se zabývají kybernetickou bezpečností, nejsou výjimkou. Specialista na kybernetické hrozby je hodně úzký profil. Může si tak říct o mzdu 80 i 100 tisíc korun měsíčně, ale klidně i o víc.

Zamýšlené Národní centrum kybernetických sil má mít roční rozpočet 300 milionů korun. Tato částka má podle ministerstva obrany posloužit zejména k vybudování movité i nemovité infrastruktury, vzdělávání personálu a na zajištění provozu po dobu budování centra.

Kdo stojí za mohutným kybernetickým útokem? Stopy vedou do KLDR

Otázkou tedy je, jaké budou skutečné platové možnosti nově vznikajícího centra. Statisícová mzda přitom ve státní službě rozhodně není běžná. Když přitom vezmeme ještě v úvahu, že jeho pracovníci budou muset mít bezpečnostní prověrky, dodržovat mlčenlivost a dost pravděpodobně pro ně budou platit i další omezení, může být najednou i sto tisíc měsíčně málo.

A co když stát dostatečné prostředky na špičkové odborníky nenajde? Jaká bude v takovém případě reálná úroveň centra kybernetických sil? A jak kvalitní kybernetickou ochranu státu poskytne?

Lukáš Vejman
Autor je jednatelem společnosti MyCom.

 

Číst více

Nedostatek IT odborníků

Zdroj: ČT 24/90, 01.08.2017

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pojďme ještě otevřít jeden problém. V oboru informačních technologií pracuje v Česku přibližně 150 tisíc lidí, přesto jich je na trhu nedostatek. Firmy poptávají 20 tisíc profesionálů. O pracovníky musí často bojovat za pomoci různých benefitů, často musí oslovovat i pracovníky, kteří sami ani nové zaměstnání aktivně neshánějí. Největší zájem na trhu je o programátory, správce informačních systémů a nebo administrátor.Y v poslední době firmy shánějí specialisty na datovou analytiku, no, a platově je tento obor nadprůměrný. Proti loňskému roku si nejvíc polepšili databázoví analytici, jejich platy se průměru zvýšily o 7 procent. Softwarový inženýr si v průměru vydělává 55 tisíc korun. Specialista technické podpory 32 tisíc. Na 40 tisíc si v průměru přijde programátor, jenže velké rozdíly v platech panují mezi státní a soukromou sférou. Dokud totiž nový zaměstnanec ministerstva nebo jiného úřad nesloží úřednickou zkoušku, pracuje za minimální peníze. Kolem 20 tisíc měsíčně, přitom než se ke zkoušce dostane, což může trvat třeba až tři čtvrtě roku, tak během celé doby pobírá tento minimální plat, a to i v případě, že se jedná o zkušeného právníka, IT experta a anebo odborníka na evropské dotace. Firmy nabízejí až čtyřikrát víc, tedy 80 až 100 tisíc korun. Může za to služební zákon, který by právě kvůli tomu mohl v budoucnu projít změnami. Ministerstvo vnitra plánuje náborové příspěvky a rychlejší kariérní postupy. Tomáš Ervín Dombrovský, personalista. Další host Devadesátky, zdravím vás. Dobrý večer.

Tomáš Ervín DOMBROVSKÝ, personalista, LMC:
Dobrý večer.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Nový úřad plánuje výhledově nabrat až 400 IT expertů. Jak těžké to podle vás bude?

Tomáš Ervín DOMBROVSKÝ, personalista, LMC:
No, vzhledem i k tomu, co jste před chviličkou říkal o mzdových rozdílech, platových rozdílech mezi soukromým sektorem a státní správou, tak v této oblasti to bude mít extrémně těžké. My z těch dlouhodobých statistika, které sledujeme na pracovních portálech, tak vidíme, že právě oblast IT, zejména teda pozice špičkových specialistů, vývojářů, bezpečnostních specialistů, analytiků a tak dále, tak to je dlouhodobě, to jsou ty profese, které jsou nejhůře obsaditelné. My tam v průměru teď máme kolem pěti reakcí na jednu pozici, ovšem s tím, že většina lidí kandiduje na více pozic, takže tam opravdu je výrazně méně lidí než otevřených příležitostí. Jenom přes jeden z pracovních portálů se protočí každý měsíc kolem 4 až 5 tisíc pozic špičkových IT specialistů. Možná malinko nevýhoda, pokud se ti lidé budou shánět především v Brně, tak může být právě to umístění, protože Brno je na tom ještě výrazně hůře. Tam vlastně dostupnost těch lidí je ještě výrazně horší, pardon, horší.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A to možná z těch důvodů, které byly pane ředitelem zmiňováni jako výhoda toho umístění v Brně, Silicon Valley, a tak dále, a tak dále.

Tomáš Ervín DOMBROVSKÝ, personalista, LMC:
Jasně, ono Brno je takové české Silicon Valley, je tam výrazná koncentrace zajímavých softwarových firem, ovšem vzhledem k tomu, jaký je tam dostupný počet lidí s vhodnou kvalifikací, tak ten trh je jako extrémně přehřátý. Opravdu, když jsem říkal průměrný počet reakcí na pozice v IT, je kolem pěti, tak v Brně je to průměr 1,5, jo, takže je to obrovský rozdíl. V Praze možná je výhoda toho většího trhu, kde je i snazší potom třeba přetahovat si lidi navzájem třeba na zajímavější projekty, což je jeden z motivů, který tady možná ještě nepadl, to je něco, na co vlastně špičkoví IT specialisti výrazně slyší. Není to jenom o těch penězích, to jsou samozřejmě extrémně důležité, ale samotná zajímavost práce, dopad toho projektu, nějaká prestiž toho, do čeho se vlastně zapojím, co se při tom ještě naučím, tak je hodně důležitá. Ovšem ty peníze prostě vždycky jsou až na prvním místě.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Nicméně ta prestiž by mohla být výhoda nového úřadu. Předpokládám, že to je velmi prestižní záležitost.

Tomáš Ervín DOMBROVSKÝ, personalista, LMC:
Do jisté míry ano, ale zase si musíme uvědomit, že z České republiky vzešly špičkové, světové bezpečnostní firmy v oblasti internetové bezpečnosti. Máme tady x společností, které opravdu jsou na světové špici a ty, obávám se, v tuto chvíli vytvářejí ještě zajímavější příležitosti než ve státní správě. Pro IT specialisty je obrovským tématem možnost pracovat autonomně s nějakou mírou svobody, s velkým dopadem, s možností rozhodovat o tom, co a jak dělají, a tady si zase myslím, že může ve státní správě být to prostředí maličko sešněrované, jo, pokud říkáme, že třeba budou lákat více mladé specialisty, kteří v té práci můžou vyrůst, tak typicky u mladých je ta potřeba velmi silná mít nějakou možnost autonomie, flexibility typicky v IT.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane ředitel, jistě nabídne kromě prestiže přístup k utajovaným informacím a spolupráci s Evropskou unií a Severoatlantickou aliancí. Na to může někdo slyšet?

Tomáš Ervín DOMBROVSKÝ, personalista, LMC:
Do jisté míry ano, ale zase já bych to nestavěl jako ultimátní výhodu, protože i v těch špičkových softwarových bezpečnostních společnostech jsou lidé, kteří na tom pracují, dostávají do kontaktu se světoznámými experty, taky jako pracujou v nějaký síti, sdílejí data, informace, pracují vlastně v týmech, který jsou roztroušený po celém světě, takže to si myslím, že je srovnatelné. Možná u někoho může malinko hrát roli taková ta hra na špiony nebo to, že to je opravdu jako práce v utajení, a tak dále, možná, ale nebral bych to jako ultimátní výhodu. Opravdu si myslím, že pokud se v tom má výrazně tento úřad vlastně posunout, mít nějakou konkurenční výhodu, ale spíš srovnat tu konkurenceschopnost v tuhle chvíli, trošičku si polepšit, tak je to možná o vyjednání zvláštních podmínek pro speciality, pokud je to tak kritická infrastruktura, ta kritická záležitost pro stát, což podle mě je.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Jak zásadní je pro IT specialisty kreativní prostředí? A to už možná narážíme na benefity typu čerstvé ovoce, možnost hrát hry počítačové a tak dále a tak dále. Na to slyší?

Tomáš Ervín DOMBROVSKÝ, personalista, LMC:
Ono většina firem, které se snaží nalákat tady ty specialisty, tak to samozřejmě zkouší, protože cokoliv, čím se můžou malinko odlišit, tak má nějakou váhu. Samozřejmě ty firmy se snaží mít teda v prvé řadě nějakou unikátní kulturu, do které ty lidi se snaží vtáhnout, takže ono to není tak o těch samotných benefitech nebo zábavě nebo nějakým jako zatraktivnění prostředí, ale spíše o firemní kultuře jako takové, na tu se dneska táhne. Ta práce je hlavně o lidech, jak spolu pracují. Jaký zázemí mají vytvořené, takže to je to důležité, jo. Houpačky, stolní fotbálky a podobně, to jsou spíš takové třešničky na dortu a na těch ve výsledku opravdu nesejde. My, když se díváme na motivy pro změnu práce u IT specialistů, tak úplně stejně jako v jakémkoliv jiném segmentu ty peníze hrajou prvořadou roli a když se řekne vyšší mzda nebo vyšší plat, tak pro člověka, který v tuhle chvíli pracuje na té pozici, má práci, netlačí ho nic ke změně, tak vyšší mzda pro nadpoloviční většinu znamená o 30 a více procent peněz, než bere nyní, což zase jako to, že dostane někde o 2, 3 tisíce navíc, to opravdu není jako motiv ke změně, jo, a po mzdě, po penězích, což je první motiv pro 90 procent ajťáků následuje autonomie, flexibilita, nějaký i možnost vlastně sladění třeba práce s něčím, co dělají ve svém soukromí, co je pro ně důležité jinde a třetí, vlastně nejsilnější motiv vůbec mezi všemi zaměstnance právě u ajťáků jsou typ projekty, na kterých se můžou podílet, reálně obsah tý práce, co se na ní naučí, jestli se posouvaj, jestli vlastně díky tý práci výrazně rostou, jestli dělaj se zajímavejma lidma.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Tak já vám děkuju. Hezký večer.

Tomáš Ervín DOMBROVSKÝ, personalista, LMC:
Díky. Na shledanou.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Pane řediteli, nepropadl jste pocitu zmaru, co se týče těch šancí získat až 400 expertů, tedy ne už 400, ale do počtu 400.

Dušan NAVRÁTIL, ředitel, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost:
Ne, vůbec, vůbec ne, protože to je trošku teorie tady, co říká pan kolega jako. My máme praktické zkušenosti. Zaprvé první mýtus, my nepotřebujeme 400 odborníků IT, v současné době máme 100, zhruba 120, 129 tabulek a z toho máme 20 IT odborníků. A pro ten úřad, který by měl mít ve výsledku 400, tak potřebujeme zhruba 50 jako, protože ten zbytek je obslužný personál, právníci, já nevím, politologové, sociologové, který patřej v teoretickém oddělení, a tak dále, a tak dále. To je první, první věc, jo. Druhá věc je, ta zkušenost, kterou máme, skutečně my nabízíme. Zaprvé … Nespadáme pod zákon o služebním poměru. Kdyby spadali pod zákon o služebním poměru, tak skutečně ten problém je velice zásadní.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Takže ten problém s tím nástupním platem na 20 tisíc do složení zkoušky nemáte.

Dušan NAVRÁTIL, ředitel, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost:
Ten nemáme, protože když byl zákon o služebním poměru, tak jsme v parlamentě argumentovali s tímto a úspěšně a byli jsme vyňati.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
A teď promiňte, nechci vám brát optimismus, Lukáš Vejman, ředitel společnosti MyCom Solutions, opět na konto těch počtů řekl: “A kde je vezme, myslí, že budou moc rádi, když jich najdou tak 20 a to je ještě otázkou, jakou budou mít kvalitu.

Dušan NAVRÁTIL, ředitel, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost:
My jich 20 máme.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
No, dalších 20 do toho počtu.

Dušan NAVRÁTIL, ředitel, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost:
Dobře. Získali jsme těchto 20, tak já se, já pevně věřím, že získáme i dalších 20 samozřejmě v horizontu třeba 3, 4 let.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Poslední věc, pane ředitel, prosím jednou větou. Kolik lidí musíte oslovit, abyste získali těch 20 expertů?

Dušan NAVRÁTIL, ředitel, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost:
My, to vám neodpovím, ale my velice úzce spolupracujeme s univerzitami a získáváme lidi především díky tomuto.

Jiří VÁCLAVEK, moderátor:
Dušan Navrátil, ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, a taky jeho náměstek Jaroslav Šmíd byli hlavními hosty dnešní Devadesátky. Pánové, děkuju za to a přeju vám hezký večer.

Jaroslav ŠMÍD, náměstek ředitele, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost:
Díky na shledanou.

Dušan NAVRÁTIL, ředitel, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost:
Díky na shledanou.

Číst více

Počítače si zpomalujeme záplavou nesmyslů

Právo, 04.10.2017, str. 17 

Nejdříve na počítači všechno letí jako blesk, otvírání textových souborů, fotografií, programů a internetových stránek, postupem času se to ale nenápadně zpomaluje, až je “mašina” hodně pomalá, zasekává se, že nás to vytáčí do nepříčetnosti.

Pokud jsme v práci, voláme počítačové oddělení, “něco s tím udělejte nebo vyměňte ten starý krám”. Pro opětovné rozběhnutí pomyslných soukolí v systému ale většinou stačí opravdu málo, říkají počítačoví správci.
“Mnoho uživatelů zapomíná na pravidelný restart systému nebo má při práci otevřené nesmyslné množství internetových stránek,” říká Lukáš Vejman z české IT společnosti MyCom Solutions. Čím více otevřených záložek na monitoru, tím víc spotřebovává internetový prohlížeč systémových prostředků.
Pravidelný každodenní restart systému ukončí všechny nesystémové úlohy, které i při správném ukončení stále spotřebovávají kapacity. “U nových systémů je totiž vypnutí spíše formou uspání počítače, a klasický restart tak někdy vyřeší více problémů než vypnutí,” vysvětluje Vejman.
Připomíná, že i operační systém má jisté minimální požadavky na RAM paměť počítače. Tyto minimální požadavky jsou pouze na chod operačního systému, jakýkoli jiný spuštěný program bude totiž brát zdroje operačnímu systému a naopak, což bude mít negativní efekt na chod celého počítače.
“Na moderních operačních systémech je pro kancelářskou práci 4GB RAM dostatečná hodnota, pokud na pozadí neběží hudba z YouTubu nebo novinky z Facebooku,” dodal Vejman.

Málo místa na disku

Také nedostatek místa na disku zpomaluje reakci systému při čtení nebo zápisu dat. Pro optimální běh by mělo zůstat alespoň patnáct procent volného místa na každém disku.
“Takzvané Add-ons jsou přídavky do internetových prohlížečů, které jsou často zdrojem nákazy, ale velmi často také brzdí chod internetového prohlížeče. Nejjednodušší je tyto přídavky vůbec neinstalovat, protože reálný přínos zpravidla nemají,” radí Vejman.
Rovněž mít instalované dva antivirové programy neznamená být dvojnásobně chráněn, ale ve většině případů to spíš znamená velkou a zbytečnou zátěž pro systém. “Navíc se tyto programy můžou vzájemně vyhodnotit jako hrozba,” dodal IT odborník z MyCom.
Výrobce operačních systémů často vydává nové záplaty a řeší nové bezpečnostní hrozby. Pokud vás tedy systém vyzývá k aktualizaci, poslechněte jej, zní další praktická rada.

Klasický restart někdy vyřeší více problémů než vypnutí, které bývá dnes jen formou spánku.

Lukáš Vejman, MyCom

 

Číst více

Novou kapacitu pro své zálohy můžete získat během 15 minut

TZ, Praha, 24. října 2017

Pro všechny firmy, které používají Veeam BackUp and Replication přichází česká společnost MyCom Solutions se zajímavým automatizovaným řešením objednávaní nové kapacity pro zálohování. Díky tomu odpadává nutnost telefonování a osobních schůzek se zástupci datových providerů. Vše se řeší prostřednictvím webového formuláře a potřebná kapacita je k dispozici během 10 – 15 minut.

Zaměstnanci IT jsou známí svojí malou ochotou komunikovat s ostatními lidmi. Nejraději vše vyřeší prostřednictvím e-mailu, nebo ještě lépe prostřednictvím nějaké aplikace či objednávkového formuláře. Ovšem v případě potřeby rozšířit datovou kapacitu pro externí zálohování to dosud není možné. Běžný postup zahrnuje telefonické či mailové dojednání schůzky s obchodním zástupcem providera, jednání s ním a teprve potom, s nějakým odstupem, je potřebná kapacita k dispozici. To ovšem kombinuje dva faktory, které nemají „ajťáci“ rádi: Osobní jednání a čekání.

Řešení společnosti MyCom Solutions však oba problémy odstraňuje. Požadavky na kapacitu stačí zadat do webového formuláře, zaplatit prostřednictvím firemní platební karty, což zabere jen zmíněných pár minut. Potřebná kapacita je pak obratem k dispozici. Není třeba s nikým se domlouvat, ani na něco čekat. V případě, že firma nemá platební kartu, je možná úhrada pomocí proforma faktury. Tu lze využít i k předplacení kapacity pro budoucí využití.

„Chtěli jsme nabídnout řešení externího zálohování, které je opravdu uživatelsky nenáročné, skutečně rychlé a pohodlné. Podle dosavadních zkušeností z testovacího provozu se nám to s MyCom BackUp podařilo, protože reference z firem, jako je Severotisk, FormicaGroup a další, byly veskrze pozitivní,“ říká ředitel MyCom Solutions Lukáš Vejman.

Díky MyCom BackUp ušetří pracovníci zhruba dva až tři dny času, který jim zatím spotřebuje domlouvání s providerem, čekání na jeho zástupce a čekání na zpřístupnění kapacity. Díky tomu, že novou kapacitu získají během pár minut, mohou se nerušeně věnovat své běžné práci, což je to, co od nich vyžaduje jejich zaměstnavatel. Takže nové řešení, dostupné na adrese www.mycombackup.cz, šetří nejen čas, ale i peníze.

Poznámka pro editory:

MyCom Solutions s.r.o. je česká společnost, kterou založila počátkem roku 2009 úzká skupina odborníků s cílem zaměřit se na poskytování IT řešení výhradně formou komplexních cloudových služeb. Společnost MyCom zůstává u této specializace celou dobu své existence, díky čemuž v tomto segmentu poskytuje špičkové služby. To dokazují reference jejích zákazníků z řad hotelů, nemocnic či výrobních a administrativních firem.

Kontakt pro další informace:

MyCom Solutions, s.r.o.

Jana Jarošová, marketing a office manager

e-mail: jarosova@mycom.cz

tel.: 606 667 113

www.mycom.cz

Prosek Point – budova A, 4. patro
Prosecká 851/64
190 00 Praha 9

 

Spindoctors s.r.o.

Přemysl Souček, mediální konzultant

e-mail: premysl.soucek@spindoctors.cz

tel.: 602 301 400

Vinohradská 403/17

120 00 Praha 2 – Vinohrady

 

Číst více

10 tipů, jak se vyhnout útoku ransomware

Zdroj: http://tn.nova.cz/clanek/10-tipu-jak-se-vyhnout-utoku-ransomwaru.html

Obětí útoku počítačových vyděračů, nebo jiných pirátů se může stát skutečně prakticky každý. Přitom základní bezpečnostní pravidla nejsou nijak složitá, ani jejich dodržování člověka nijak neobtěžuje,“ říká Lukáš Vejman, ředitel společnosti MyCom Solutions

Číst více

Odebírejte novinky, které Vašemu byznysu pomůžou!

Chcete znát novinky z IT jako první? Chcete na provozu vašeho IT ušetřit nebo jej jen zprofesionalizovat? Nebudeme vás spamovat!